CHOVATELSKÁ STANICE CHODSKÝCH PSŮ

Průběh krytí

Určení nejvhodnější doby krytí

Naprostá většina chovatelů má zájem o co nejúspěšnější odchov. A právě proto jim do­poručujeme, aby si nechali určit nejvhodnější dobu ke krytí feny. K tomu existují jednodu­ché laboratorní metody, kterými lze stanovit, kdy bude krytí nejúspěšnější. Samozřejmě je nutné znát fyziologický průběh hárání feny a brát na něj ohled při vyhodnocování labo­ratorních vyšetření. Cílem je přitom stanovení přesného termínu ovulace vajíček u feny.

Vyšetření jsou pro stanovení doby úspěš­ného krytí velmi přesná. Například úspěšnost krytí a inseminací vedených pomocí poševní cytologie a progesteronového testu dosahu­je až 95%. Použije-li chovatel těchto osvěd­čených metod, může očekávat větší počet štěňat ve vrhu. Jak plyne z textu, u většiny fen lze úspěšnost krytí zajistit pozorováním změn probíhajících na přezce (zduření a vý­tok) a změn chování (zájem o psa). Nicméně v některých situacích (zahraniční krytí), a dále asi u třetiny fen, je doporučitelné laboratorní vyšetření, které napomůže přesněji stanovit ideální dobu pro krytí.

a) Zevní projevy a  chování feny  

Obecně je uznáván 9. až 13.den hárání jako optimální doba ke krytí. Přitom se vychá­zí z průměrných hodnot délky hárání 10 až 21dní a z poznatku, že k ovulaci dochází v první třetině říje. Avšak vzhledem k vysoké fyzio­logické variabilitě délky jednotlivých fází po­hlavního cyklu fen platí uvedené doporučení pouze pro 2/3 populace fen. Okolo 32% fen má toto optimum před devátým dnem nebo po třináctém dni říje.

1. Chování feny

Mnoho chovatelů ke stanovení nejvhod­nější doby ke krytí používá vyhodnocení cho­vání feny. 

Již během proestru fena silně přitahuje psa a dovádí s ním, avšak bližší kontakt obvykle odmítá a nenechá se nakrýt. Teprve v době kolem ovulace se fena psovi nastavuje, sama ho vyhledává a v jeho blízkosti nebo při dráž­dění přezky a hrázky dává ocas na stranu. Vez­meme-li v úvahu fakt, že ovulace se nejčastěji objevuje 2. až 3. den estru, což je v průměru 10 až 14 dní od začátku krvavého výtoku, vy­chází nám, že optimální plodnosti dosahuje fena 3 až 5 dní po projevení prvního zájmu o psa nebo 2 až 3 dny poté, co prvně dovolila psovi vzeskok. Svolnost feny k vzeskoku psa je jednou z nejspolehlivějších chovatelských me­tod určení nejvhodnější doby krytí. Má však svá omezení. Některé feny (zvláště bojácné, nervózní a poprvé kryté) mohou odmítat psa v průběhu celého hárání, naopak u menšího procenta fen se objevuje prodloužené období svolnosti, leckdy delší než 10 dní. 

2. Výtok z pohlavních cest

Během proestru, který trvá v průměru 9 dní, se objevuje intenzivní krvavý výtok. Ten na přelomu proestru a estru získává vzhled světle růžové barvy (vzhled masové vody). U většiny fen je optimální čas plodnosti 10. až 14. den po objevení se prvních známek krvavého výto­ku nebo 2 až 3 dny poté, co se objevuje světlý výtok. Malé procento hárání může však probí­hat bez výtoku nebo s minimálním výtokem, naproti tomu u některých fen krvavý výtok přetrvává během celého hárání beze změn. Proto i tato metoda se musí brát s rezervou.

Tabulka: Vhodnost posouzení jednotlivých chovatelských parametrů pro stanovení plodného období u fen

Parametr    Plodné období   
Chování feny:     
- první projevy zájmu o psa    o 3 - 5 dní později   
- první projevy svolnosti ke krytí    o 2 - 3 dny později   
- dávání ocasu na stranu žádný vztah
- stupeň dávání ocasu na stranu    žádný vztah
Klinické nálezy:  
- objevení se krvavého výtoku    o 10 - 14 dní později   
- objevení se světlého (slámového) výtoku    o 2 - 3 dny později
- stupeň zduření přezky žádný vztah
- barva sliznice poševní žádný vztah

b) Laboratorní vyšetření  

1. Poševní cytologie  

Nejběžnější metodou využívanou při stano­vení plodného období fen je poševní cytologie. Její spolehlivost může u fen dosáhnout i více než 70%. Poševní cytologie zpřesňuje posou­zení úrovně hormonální aktivity vaječníků a re­akce pohlavních orgánů na tyto hormony.

Princip poševní cytologie spočívá v reakci sliznice pochvy na hormony - estrogeny, které jsou v maximální míře vylučovány právě během proestru. V této době dochází ke zmnožení buněčných vrstev poševní sliznice a ke změně charakteru poševních buněk. Buňky postup­ně mění svůj tvar a zbarvení. Dalšími ukaza­teli, které v poševním stěru hodnotíme, jsou přítomnost či nepřítomnost buněčných jader, červených a bílých krvinek, bakterií a hlenu.

Vlastní provedení testu je jednoduché. Nej­prve se získá otisk buněk poševní sliznice po­mocí vatového tampónu. Tento otisk se pře­nese na mikroskopické sklíčko. Po zaschnutí (fixaci) se preparát obarví laboratorními barva­mi. Z takto zhotoveného preparátu se potom zjišťují charakteristické změny odpovídající da­nému stádiu pohlavního cyklu feny. 

Mezi nesporné výhody této metody patří snadné provedení, šetrnost k vyšetřované feně a možnost několikerého opakování. 

Nevýhodou této vyšetřovací metody je indi­viduální reakce buněk poševní sliznice na hor­mony - estrogeny a skutečnost, že na základě vyšetření poševní cytologie není možné přesně stanovit dobu ovulace. 

2. Stanovení hladiny hormonů (progeste­ron)  

Jde o metodu, která je nejpřesnější a nej­spolehlivější. Pro stanovení přesné doby ovu­lace lze použít stanovení hladiny progestero­nu. Progesteron je hormon, který je nezbytný pro udržení březosti. Hladina progesteronu se po ovulaci postupně zvyšuje ze své bazál­ní hladiny. A tohoto postupného zvyšování se právě využívá v tzv. progesteronovém testu. Je jedinou metodou, která je schopná s velmi vysokou pravděpodobností potvrdit ovulaci a nejlepší období pro krytí feny. Přitom vyšet­ření krevního progesteronu je dnes při dobrém přístrojovém vybavení laboratoří poměrně jed­noduché a cenově dostupné.

Progesteronový test je založen na princi­pu zvýšení hladiny krevního progesteronu po ovulaci, ke kterému dochází v důsledku změn tvorby hormonů v buňkách obalu folikulů ve vaječnících. V testu se využívá vysoce konstant­ní dynamiky růstu hladiny progesteronu. Tato konstantní dynamika umožnila stanovit něko­lik úrovní hladiny, které poukazují na konkrétní procesy odehrávající se v pohlavních cestách feny.

Vlastní provedení testu je jednoduché. Feně se 7. den od objevení se krvavého vý­toku odebere krev a zašle do laboratoře, kte­rá je schopná vyšetřit hladinu progesteronu. Na základě získané hodnoty se stanoví další případné termíny odběrů krve. Je-li hladina progesteronu kolem 5 ng/ml, je nejvhodnější doba ke krytí. 

Tabulka: Úrovně hladiny progesteronu a jim odpovídající změny v pohlavním aparátu feny  

Úroveň  hladina progesteronu (ng/ml) stádium pohlavního cyklu
1 do 1 Proestrus
2 okolo 2,5 časný estrus - do 2 dní proběhne ovulace
3 okolo 5 vrchol estru - ovulace
4 5 - 10 vrchol estru - zrání vajíček
5 10 - 25 vrchol estru - vajíčka jsou oplozeníschopná   
6 nad 25 pozdní estrus

3. Vaginoskopie

Základní metodou monitorování fáze po­hlavního cyklu u fen je vaginoskopie.

Principem vyšetření je posouzení vzhledu poševní sliznice zrakem. Vzhled sliznice nám potom umožňuje učinit si představu o fázi po­hlavního cyklu, poněvadž v důsledku hormo­nálních změn dochází i k charakteristickým změnám slizničních řas pochvy. 

Vyšetření se provádí zavedením spekula nebo endoskopu do pochvy feny a zrakem se posoudí změny na sliznici pochvy. 

Vlastní diagnostická hodnota této metody je však pro určení fáze maximální plodnosti feny velmi malá. Proto nám vaginoskopie spíše slouží ke zrakové kontrole místa odbě­ru vzorku pro cytologické vyšetření poševní sliznice.


Průběh krytí, ejakulace, frekvence krytí

PRŮBĚH KRYTÍ

Při pohlavním aktu - krytí, je sperma de­ponováno do přední třetiny pochvy, do těs­né blízkosti děložního krčku. Zde se hromadí v malé prohlubni, ze které se spermie jednak svým aktivním pohybem a jednak pomocí na­sávacích pohybů dělohy dostávají přes děložní krček a dělohu do místa oplození vajíček. Tím je přední třetina vejcovodů. 

Důležitou podmínkou pro úspěšné krytí je prostředí, které je familiární pro psa. Doporu­čujeme krytí psem u něj doma v jeho prostře­dí (fena jezdí za psem). Pokud krytí probíhá v bytě, což nejčastěji bývá u menších plemen, je důležité, aby podlaha neklouzala, jinak by mohly nastat problémy při vsunutí a ejakula­ci.

Vlastní krytí potom můžeme rozdělit na šest fází, které probíhají postupně za sebou: námluvy, vzeskok, zasunutí, počátek svázání, svázání a rozvázání.

a) Námluvy

Po prvním kontaktu psa s fenou probíha­jí námluvy, které mohou trvat různě dlouho. Pes je stimulován cítěním feromonů, které fena vylučuje. Feromony jsou nejvíce produ­kovány v análních žlázkách a v pochvě feny. Pes fenu očichává a líže oblast přezky. Fena se obvykle staví zádí ke psovi, v této poloze ztuhne a ocas dává na stranu, aby co nejvíce zpřístupnila přezku psovi. 

b) Vzeskok

Po seznámení s fenou pes vyskočí na fenu, chytne ji hrudními končetinami kolem beder a začne provádět vyhledávací a kopulační po­hyby. 

c) Zasunutí

Po nalezení vchodu do pohlavních orgá­nů feny vsune pes svůj penis do pochvy feny. Vlastní vsunutí penisu do pochvy umožňu­je první fáze erekce. Po zasunutí penisu do pochvy feny jsou kopulační pohyby silnější a hlubší. Tato a předchozí fáze se před vlast­ním svázáním mohou několikrát opakovat. Také z penisu psa může odkapávat první frak­ce ejakulátu, která neobsahuje spermie, je to sekret z prostaty.

d) Počátek svázání

V této fázi je dosaženo plné erekce. Ve chvíli, kdy je penis zaveden do pochvy, vyko­ná pes několik frikčních pohybů, během nichž je předkožka přetažena přes bulbus penisu (žaludový uzel). Ten se zvětší, jakmile se ocit­ne v pochvě. Nastává moment svázání. 


   

e) Svázání - erekce a zvětšení bul­bus penis (žaludové uzly)

Po svázání ustanou frikční pohyby a začne se uvolňovat druhá frakce ejakulátu, která je bohatá na spermie. Po této frakci se začne uvolňovat třetí frakce ejakulátu, což je čirá tekutina z prostaty. Většinou v této fázi dochází k rotaci psa a feny, takže stojí záděmi k sobě. V této fázi svázání můžeme pozorovat rytmic­ké stahy konečníku u psa. Svázání může trvat 5 minut až jednu hodinu. Průměrně to však bývá kolem 20 minut. Délka svázání nemá vliv na výsledek krytí.

f) Rozvázání

Po opadnutí zvětšení bulbus penis se pes a fena rozpojí. Pes si obvykle olizuje penis. Také fena po krytí má tendenci si olizovat přezku. Hodně chovatelů se po krytí snaží zabránit feně v močení. Není to však nutné, poněvadž většina semene je transportována do dělohy a vejcovodů již během svázání. Je prokázáno, že pokud se psi kryjí v optimální době, první spermie jsou ve vejcovodech do 15 minut po svázání, do 45 minut je zde většina spermií a do 3 hodin je ve vejcovodech všechen po­třebný počet spermií pro oplodnění.

EJAKULACE

Ejakulace psa probíhá ve třech frakcích. 

První frakce většinou odchází před svázá­ním při pokusech o zasunutí penisu. Tato frak­ce neobsahuje spermie. Tvoří ji sekret prostaty a jeho úkolem je připravit v močové rouře pe­nisu příznivé prostředí pro spermie.

Teprve pokud se pes a fena správně sváží, dochází krátce po nástupu frikčních pohybů k ejakulaci druhé frakce bohaté na spermie. Pouze tato frakce obsahuje spermie. Ejakulace druhé frakce trvá několik málo minut. 

Po zbývající čas svázání dochází k ejakulaci třetí frakce, kterou tvoří sekret prostaty. 

Při jednom krytí je do pohlavního apará­tu feny deponováno asi 500 milionů spermií. Spermie nejsou schopné okamžitě oplodnit vajíčko, ale musí projít fází zrání, tzv. kapaci­tací. Při kapacitaci dochází k aktivaci enzymů na povrchu hlavičky spermie. Tyto enzymy potom umožňují spermii přejít přes obaly va­jíčka. Proces kapacitace trvá 6 až 10 hodin. Po této době je teprve spermie schopná oplodnit vajíčko.

Ve většině případů krytí se nesetkají sper­mie a vajíčko ve stavu schopném oplození. Spermie zpravidla musí počkat na dozrání va­jíčka. Z tohoto důvodu mají schopnost vyčkat na dozrání vajíčka v kapacitovaném stavu ve vejcovodech 4 až 6 dní. Z uvedeného vyplý­vá, že termín krytí nelze považovat za termín oplození.






Převzato  se souhlasem z web. stránek  http://www.vladcenoci.cz/uvodni-strana.html
Použití jakéhokoliv materiálu z těchto stránek jen se souhlasem majitele chov. stanice.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one